Jak to chodí na výstavách psů

Vystavovat nebo vystavovat, to je oč tu běží 🧐

Lidé se nás často ptají, zda jezdíme na výstavy. Když odpovím, že ano, dostane se mi většinou odpovědi, že jejich Goran nebo Bella jsou sice „papíroví“, ale že prostě z nějakého důvodu nevystavují.

Na druhou stranu, svět nás chovatelů- vystavovatelů je dost nepřehledný a pro člověka, který si pořídí štěně bez další chovatelské ambice, je dost těžké se v systému orientovat a tak se hledají důvody proč nevystavovat.




Proč vystavovat?

Propagace plemene tosa inu

Důvodů pro ANO výstavám je celá řada. Z mého pohledu je účast na výstavě jistým poděkováním původnímu chovateli za tak úžasného psa, kterého mi svěřil. Jakmile se totiž přihlásíte na výstavu, bude jméno Vašeho psa v katalozích výstavy a ostatní lidé tak mohou vidět, kdo se výstavy účastní a následně z webových stránek pořadatele se dozvědět jaké měl v den který den hodnocení. To přispívá nejen k propagaci Vašeho chovatele a jeho psů, ale k propagaci celého plemene vůbec.


U tak vzácného plemene, jakým je naše tosa inu bychom se měli my všichni chovatelé snažit o jeho propagaci. Každý tak, jak je v jeho silách. Jsem přesvědčena, že účast na výstavě je to nejmenší, co můžeme udělat my chovatelé pro tosa inu. Kdyby každý z nás, kteří máme tosa inu s řádným průkazem původu alespoň občas zajel na výstavu, určitě by to zvýšilo povědomí veřejnosti o tom, jak má tosa inu vypadat. To by pak snížilo šance na prodej štěňat od pochybných „chovatelů“ psů bez PP, jejichž psy nemají s tosa inu nic společného.


Socializace

Účast na výstavě je pro každého psa velkou výzvou a zajímavou příležitostí sejít se spousty jiných psů, čichat neuvěřitelně velké množství různých pachů a získat (skoro) zadarmo pár pamlsků. I my lidé chodíme občas do společnosti. Všichni se však zajímají víceméně sami o sebe, takže psi kolem sebe spíš tak jen prochází, a i ten největší nervák za chvíli pochopí, že tahle party je naprosto v pořádku a není zde nic k řešení.


Příprava na výstavu je zábava a radost pro psa i pána

Pokud jste můj příspěvek dočetli až sem, možná se zamýšlíte nad tím, zda na nějakou tu výstavu nevyrazíte 😊 V takovém případě ale pamatujte, že těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Abyste z celého mumraje na výstavě nebyli při první výstavě zaskočeni a Vašeho pesana předvedli v co možná nejlepším světle, doporučuji se na výstavu připravit. Na internetu koluje mnoho článků o prvních výstavních krocích a přípravy na ně, ale já jsem z nich byla spíše zmatená a nakonec jsem si našla úžasnou slečnu (děkujeme Lízo!), která mě i Adinku na první výstavu připravila (stačily 3 lekce á 40 min) a vše mi vysvětlila.


Pochvala od rozhodčího

Odměnou za dobrou přípravu je vstřícný přístup a pochvala od rozhodčího. Váš pesan nemusí vždy vyhrát, ale vzhledem k tomu, že jedinců plemene tosa inu je na každé výstavě vždy jen několik, určitě se vám dříve či později při správném trénování podaří získat dobré ocenění. Rozhodčí totiž neposuzuje až tak krásu psa jako takovou, ale soulad psa se standardem FCI, jeho energii a to, jak jste se svou tosou sehraní. Posuzovaní je vždy v jistém ohledu subjektivní, některý rozhodčí se více zaměřuje na pohyb, jiný zase více na postoj nebo celkové předvedení psa. Pokud vám rozhodčí něco vytkne, rozhodně to neberte příliš osobně a nevzdávejte se. Velice často se stává, že v kruhu z pohledu rozhodčího stojí dva nebo tři srovnatelní jedinci, ale rozhodčí se musí rychle rozhodnout a odůvodnit, proč upřednostňuje jednoho před druhým. Není to lehký úkol, moc dobře ví, že jeden pár potěší a ostatním to bude líto. Proto je dobré nejít na výstavu až tak vyhrát, ale ukázat to nejlepší co doma máte a nic víc neočekávat.


Jak to chodí na výstavách

Na výstavu se musíte přihlásit. Je na to takový speciální web provozovaný Českomoravskou kynologickou unií, a tohttps://www.dogoffice.cz/. Zde prvně psa zaregistrujete a pak už můžete jen vybírat na kterou výstavu se vydáte. V článcích o výstavách se často píše, že začátečníci by měli chodit na výstavy nižších kategorií, protože tam rozhodčí ledasco promine. Z mého pohledu jsou ale všichni rozhodčí v ČR velice hodní a nevidím důvod nejít s připraveným psem poprvé i na výstavu mezinárodní.


K pohodové účasti na výstavě psů doporučuji si vzít sebou: handlingové vodítko (mělo by co nejvíce splývat s barvou vašeho pejska a co nejméně rušit v pohledu), očkovací průkaz, kopii PP (v propozicích se vždy doporučuje originál, ale po nás ho nikdy nikdo nechtěl, ani při zápisu šampionátu), misku na vodu, deku pro psa, pamlsky, psí ručník, lehkou stoličku na sezení (ideální jsou ty rybářské), své doklady a hlavně dobrou náladu 😊


Na všech výstavách bývá zmatek. Je to dáno tím, že se výstavy konají v různých městech, mají různé (někdy lepší někdo horší) pořadatele, lidé jsou nervózní a všichni mají strach, aby dobře zaparkovali, našli dobré místo poblíž kruhu a něco neprošvihli. Z toho důvodu je dobré na místo dorazit cca 1 hod před posuzováním konkrétního plemene. Konkrétní čas naleznete v rozpisech kruhů na webových stránkách pořadatele zhruba 1-2 týdny před konáním výstavy. Výhoda posuzování tosa inu je, že velmi často „jdou do kruhu“ až jako poslední z ostatních plemen, nejčastěji okolo 11h. Určitě je dobré jezdit na výstavy s někým dalším (pohlídání psa, nošení věcí, zajištění svačiny atd.), prostě mít svého „buddy on the board“ 😊 Svého psa nikdy nenechávejte v autě v letních dnech. Ale to už je jiná kapitola.


Až dorazíte na místo (výstaviště, louka, nějaký kynologický areál), nabídněte svému psovi vodu a jděte se s ním krátce projít, aby se vyvenčil a trochu pochopil, kde to vlastně je. Psa nikdy nepouštějte na volno a buďte ohleduplní k ostatním chovatelům. Pak najděte svůj kruh, jeho číslo máte napsané v tzv. vstupním listu, který vám přišel emailem zhruba týden před výstavou a je vstupenkou na pro vás a psa. Už jste našli kruh? Výborně! 😊 Usaďte se poblíž kruhu, ale v dostatečné vzdálenosti od jiných psů, aby se vzájemně nerušili. Vyčkejte až rozhodčí ukončí posuzování plemene před Vámi a jděte si ke stolku ve Vašem kruhu vyzvednout kartu psa vč. vašeho startovní čísla. Zde bych ráda upozornila, že startovní číslo je samolepka, která by se měla umístit na viditelné místo předvádějící osoby (hruď, rukáv). Jenže je to trochu tricky a tahle samolepka vůbec nedrží. Proto si všimněte, že většina zkušených „handlerů“ mívá na rukávu speciální pouzdro pro startovní číslo.


Kartu zase na ten stolek vrátíte až půjdete na posuzování (číslo už samozřejmě nevracíte 😊). Do ní zapisovatel poznamená hodnocení rozhodčího, tedy tzv. posudek. Tuto kartu si pak po skončení posuzování konkrétního plemene zase vyzvednete a třeba si dle posudku půjdete do kanceláře pro diplom nebo pohár 😊.


Samotné posuzování trvá zhruba 1-3 minuty. Během nich se proběhnete s vaší tosou dokola v protisměru hodinových ručiček, pak předvedete psa rozhodčímu v postoji a nakonec se s ním proběhnete od rozhodčího a zpět.


No a to je vše 😊 Že vám nejsou jasné zkratky titulů a nerozumíte systematice posuzování? To vůbec nevadí! Nespěchejte! Pokud se vám na výstavách zalíbí a bude vás bavit svou tosa inu představovat veřejnosti, postupem času si osvojíte terminologii i význam a systematiku udělovaných titulů.


Přejeme Vám krásný den a třeba někdy na viděnou na výstavě 😊


Vaše Mirai Inu 🐘🐘🐘