Víte, jak ten chovatelský život běží, stále přicházím na nové věci. Vždycky pak volám zkušenějším chovatelům s tím, že jsem objevila Ameriku, oni na to "jasně, to znám, to dělám" a já si říkám „kruci, proč mi to nikdy neřekli?!“ Protože jsem se nikdy neptala…

1. Ptejte se a to už od samého počátku výběru štěňátka! Až po nějaké době mi totiž došlo, že výběrem štěnda si člověk nevybírá jen nového člena rodiny, ale svým způsobem spojuje svůj život s životem chovatele, od kterého Váš prcek pochází. Chovatel, který reaguje podrážděně, když se ještě nic neděje a Vy se jen ptáte, bude pak stěží oporou, když budete potřebovat konzultaci k nějakému aktuálnímu problému. Na stránkách Moloss Clubu je zveřejněn konkrétní seznam doporučení k správnému výběru štěnda, ať už Vás stejně jako mne nadchla Tosa Inu nebo jiný statečný molosák: http://www.moloss.cz/moloss-club-cz-stanovy.htm

2. Při výběru si nechejte poradit Vaším chovatelem. Vysvětlete mu, jaký je Váš denní režim a umožněte nahlédnout do Vašeho života a společně pak vyberte štendo, které se svým naturelem k Vám hodí nejvíce. Nevybírejte jen podle toho, které štěndo k Vám přišlo první a mělo se k Vám.

3. Buďte připraveni. Promyslete, kam umístíte hlavní pelíšek tak, aby tosa nebyla celý den jen v ruchu dění a měla prostor pro klidný odpočinek. Ideální je pořídit základní výbavičku dopředu, tj. kromě měkkého pelíšku (zde se mi po pár neslavných a drahých investicích osvědčila obyčejná matrace pro děti), velké misky na vodu a jídlo (Tosy extrémně rychle rostou, malé misky jsou zbytečné; je také vhodné, aby misky byly v dospělejším věku umístěny ve vyvýšené poloze) a v neposlední řadě také lékárničku se základním vybavením (nůžky na drápky, pinzeta na klíšťata, desinfekce- hypermangan+ betadine, pár obvazů a čtverců, enterogel (https://www.enterosgel.eu/) nebo dražší enterozoo gel (https://www.enterozoo.eu/) a oční kapky).

4. Hodláte krmit granulemi? Pokud ano a nejsou to zrovna za studena lisované, pak mi přijde bezva rada veterináře, a to zalít porci horkou vodou a po vychladnutí (to vždy kontrolujte!) pejskovi servírovat. Granule tak nabobtnají v misce a ne Vaší tose v žaludku (snažím se předejít torzi žaludku).

5. Buďte na svou tosu opatrní. Jak na to? A kde je hranice mezi opatrností a přepjatostí? Základem všeho je zdravý rozum (opravdu není vhodné tose v růstu házet míčky z kopce, jak jsem tuhle viděla v Riegrových sadech) a na případné korekce a konkrétní dotazy by Vám měl být k dispozici Váš chovatel. Ptejte se ho :)

6. Mějte u sebe vždy záchranný kontakt. Ve velkých městech fungují běžně zvířecí záchranné služby, které jsou vybavené skoro stejně jako lidské. Často bývají u dopravních nehod i dříve (https://pet-medic.cz/). Pokud hodláte s tosou cestovat, bude Vás ještě více zbožňovat. Berte ji ale jen tam, kde je to povolené a dopředu si vyhledejte kontakt na veterináře, který by mohl být nápomocen, kdyby se něco přihodilo. Před lety jsem byla do dovolené v Chorvatsku a moje fenka- 8 měsíční štěně se rozhodla, že si odskočí z pláže pohrát si se starým ovčákem. Nestačila jsem jí zastavit, Ina k němu přiběhla zezadu, ovčák se lekl a napadl jí. Kontakt na místního veterináře v Poreči mi trochu ulevil od stresu. 7 stehů na zádech už jí pak vyndal vet v Praze po příjezdu.

7. Už máte tu svojí potvůrku doma a začínáte vychovávat? Buďte na svou tosu hodní ale důslední. To znamená, že když jednou něco po tose chcete (např. aby přišla, když zrovna leží a kouká na telku a nechce se jí), tak na tom trvejte (můžete jí přitom říct, že víte, jaký je chudák a že to má těžký). Naopak, když něco zakážete, nepovolujte. Co jednou povolíte, stane se zákonem J. To je nejčastější chyba ve výchově tosy, resp. psů vůbec. Lidé si načtou knihy o výcviků psů a na štěndo vychrlí dlouhý seznam požadavků, ze kterých po srdcervoucích pohledech toho malého štěstí ustupují. Tosa velice rychle pochopí, jak Vámi manipulovat a neplánované ústupky pak mohou vést ke zmatku a k nezdravé výměně rolí na domácí půdě. Je lepší mít pár pevných bodů než seznam zákazů, které se mění. Ne tento odstavec není politický J)))

8. Základem zdravého vztahu člověka a tosy je zásada „Nejdřív já a pak ty“. To znamená, všichni členové rodiny mají vždy přednost (v jídle, při vítání, v situacích, kdy si není jistá). Plně rozumím tomu, že moje Adina má pořád hlad a strašně po procházce touží po svém obědě. Musí ale prostě počkat, až se najím já. Já jsem vůdce smečky a ten obědvá vždy první. Když zazvoní někdo u dveří, jde do svého pelíšku a vyčká, až návštěvu přivítá někdo z lidí. Po pokynu si může přilítnout a vítat v druhé vlně.

9. Pamatuji si, že jsem čítávala stohy různých rad chovatelů o tom jak je důležitá socializace tosy. Pravda je taková, že každý chovatel si socializaci představuje jinak a tak po pár špatných zkušenostech „socializuji střídmě“. Tzn. nepouštím Adinu ke psům, kteří mají výchovné nebo psychické problémy, mohou být nemocní nebo jejich majitel si kontakt nepřeje (např. má svého pejska na vodítku).

10. Buďte shovívaví k sobě i Vaší tose aneb „ nobody is perfect“ J Tosy v sobě mají určitou zarputilost, která se projevuje různě. U nás to bývají různé záseky. To Vám najednou pes zasekne a nechce. Nechce z výtahu, nechce z domu, nechce domů z parku. Přihlouple se na Vás dívá a vůbec neví, co se po ní chce. Já vím, že mě moje tosa jen zkouší. Beru to s humorem, ale neustupuji, a když jí to po chvíli přejde, významně jí pochválím. Ona se na mě jen podívá a řekne „já vím, jen jsem to zkusila“. To mě vždycky rozesměje.

S Adinou Vám všem děkujeme za přízeň a přejeme si, abyste každý v této složité době měl po boku parťáka, který Vás rozesměje.